Výchova a péče o dánsko-švédského farmářského psa

První týdny doma

Příchod štěněte do nového domova je velká změna. Štěně opouští známé prostředí, matku, sourozence i dosavadní režim. Proto jsou první dny důležité hlavně pro vytvoření bezpečí, klidu a důvěry.

Není vhodné hned plánovat mnoho návštěv, dlouhé výlety nebo rušný program. Štěně potřebuje poznat domov, členy rodiny, místo na spaní, pravidla, režim krmení a venčení. Čím klidněji první dny proběhnou, tím lépe se štěně adaptuje.

Důležité je navázat na informace od chovatele. Pokud je štěně zvyklé na určitý typ krmení, režim a prostředí, není dobré vše měnit najednou. Změny je lepší zavádět postupně.

Co štěně učit od začátku

Výchova začíná hned první den, ale přiměřeně věku. Nejde o tvrdý výcvik, ale o budování vztahu, základních návyků a jasných pravidel.

Od začátku je vhodné učit hlavně:

• reakci na jméno,
• přivolání,
• hygienické návyky,
• klid na pelíšku,
• jemnou manipulaci,
• zvykání na obojek nebo postroj,
• krátké pobyty o samotě,
• pravidla v domácnosti,
• klidné vítání lidí,
• odpočinek po aktivitě.

Malé štěně se učí po krátkých chvílích. Dlouhé lekce nejsou potřeba. Lepší je několik krátkých, příjemných opakování během dne než jeden dlouhý a únavný trénink.

Jasná pravidla v rodině

Dánsko-švédský farmářský pes je chytrý a pozorný. Rychle pochopí, co se vyplatí a co mu projde. Proto by se rodina měla předem domluvit na pravidlech.

Pokud pes jednou smí na gauč a podruhé je za to okřiknutý, vzniká zmatek. Pokud jednou dostane jídlo od stolu a jindy se to zakazuje, naučí se žebrat. Srozumitelná pravidla pomáhají psovi cítit se jistě.

Důslednost neznamená tvrdost. Znamená to, že pravidla platí klidně, férově a stejně pro všechny členy domácnosti.

Socializace

Socializace není zahlcení štěněte co největším množstvím podnětů. Je to promyšlené, bezpečné a pozitivní seznamování s okolním světem tak, aby pes získával jistotu a důvěru.

Štěně by mělo postupně poznávat lidi, běžné zvuky, různé povrchy, domácí provoz, venkovní prostředí, dopravu, jiné psy a běžné situace. Vše musí probíhat přiměřeně věku a povaze štěněte.

Důležité je sledovat, jak štěně reaguje. Pokud je unavené, nejisté nebo přetížené, potřebuje klid a čas. Kvalitní socializace má psa posílit, ne vyděsit.

Co při socializaci nedělat

Při socializaci se vyplatí vyhnout se nátlaku. Štěně by nemělo být nucené do kontaktu s lidmi, psy ani prostředím, ze kterého má velký strach.

Nevhodné je zejména:

• brát štěně hned do příliš rušného prostředí,
• nechat ho obklopit cizími psy,
• nutit ho ke kontaktu, když se bojí,
• trestat ho za nejistotu,
• přetěžovat ho dlouhými aktivitami,
• rušit ho při odpočinku,
• očekávat chování dospělého psa.

Pokud se štěně lekne, je lepší zmenšit náročnost situace, zvětšit vzdálenost od podnětu a odměnit klidné chování.

Výchova pozitivní motivací

Dánsko-švédský farmářský pes dobře reaguje na pozitivní motivaci. V praxi to znamená používat pochvalu, pamlsky, hru, radostný hlas a jasné vedení. Pes by měl chápat, co od něj člověk chce, a měl by mít důvod spolupracovat.

Tvrdé zacházení, křik a tresty nejsou vhodné. U vnímavého a kontaktního psa mohou poškodit důvěru a zhoršit chuť spolupracovat. Lepší je klidný přístup, krátké lekce, srozumitelná pravidla a trpělivost.

Výchova má být každodenní součást života, ne jen cvičení na povel. Pes se učí doma, na procházce, při vítání návštěv, při čekání na misku, při oblékání postroje i při odpočinku.

Přivolání jako základ bezpečí

Přivolání patří mezi nejdůležitější dovednosti. U aktivního a zvídavého plemene je spolehlivé přivolání zásadní pro bezpečný pohyb venku.

Začíná se doma a v klidném prostředí. Štěně voláme radostně, odměňujeme příchod a nikdy ho netrestáme za to, že přišlo. Přivolání má pro psa znamenat něco příjemného.

Postupně se trénuje v různých prostředích a s větším množstvím rušivých podnětů. Není vhodné pouštět mladého psa na volno tam, kde ještě přivolání nemá upevněné.

Chůze na vodítku

Chůze na vodítku je další důležitý základ. Štěně se nejdříve učí, že obojek nebo postroj a vodítko jsou běžná součást života. Potom se postupně učí pohybovat s člověkem bez tahání.

Není potřeba štěně škubat ani trestat. Lepší je odměňovat pozornost, změny směru, klidné tempo a kontakt s člověkem. Pokud pes táhne, je vhodné zpomalit, zastavit nebo změnit směr.

Cílem není vojenská chůze u nohy, ale příjemná a bezpečná procházka.

Samota a klid doma

Dánsko-švédský farmářský pes bývá velmi kontaktní a rád je se svou rodinou. Proto je důležité učit samotu postupně. Štěně by nemělo být ze dne na den ponechané dlouhé hodiny samo.

Začíná se krátkými odchody v rámci domácnosti. Pes se učí, že člověk odchází a zase se vrací. Pomáhá klidný režim, bezpečné místo, odpočinek a nepřehnané loučení ani vítání.

Stejně důležitý jako pohyb je i klid. Aktivní pes se musí naučit vypnout. Pokud má každý den jen akci, hry a podněty, může být přetížený a neklidný.

Pohyb a zaměstnání

Dánsko-švédský farmářský pes je aktivní plemeno, které ocení pravidelné procházky, hry, trénink, výlety a kontakt s člověkem. Krátké venčení kolem domu většinou nestačí jako jediná aktivita.

Důležité je kombinovat pohyb těla i práci hlavou. Pes může milovat procházky, přivolání, hledání pamlsků, čichové hry, jednoduchý trénink, aportování v rozumné míře, turistiku nebo různé psí sporty.

Zahrada je výhoda, ale nenahrazuje společné aktivity. Pes ponechaný sám na zahradě se může nudit, štěkat nebo si hledat vlastní zábavu.

Kolik pohybu plemeno potřebuje

Každý pes je individuální. Štěně, mladý pes, dospělý pes a senior mají jiné potřeby. Obecně ale jde o aktivní plemeno, které potřebuje každodenní pohyb a mentální zaměstnání.

U štěňat je nutné dávat pozor na přetížení. Dlouhé běhy, časté skákání, prudké brzdy a kluzké povrchy nejsou pro rostoucího psa vhodné. Krátké procházky, hra, socializace a odpočinek jsou lepší než extrémní zátěž.

U dospělého psa je ideální pravidelný režim, ve kterém se střídá pohyb, trénink, klid a rodinný kontakt.

Mentální práce

Chytrý pes potřebuje zaměstnat hlavu. Mentální práce často unaví psa zdravěji než bezmyšlenkovité běhání. Dánsko-švédský farmářský pes může mít radost z učení nových dovedností, čichových her, hlavolamů, hledání pamlsků a tréninku poslušnosti.

Důležité je, aby práce byla pro psa srozumitelná a přiměřená. Krátký trénink několikrát týdně může výrazně pomoci ke klidnějšímu chování doma.

Psí sporty a aktivity

Dánsko-švédský farmářský pes může být vhodný pro různé aktivity. Díky své hbitosti, inteligenci a chuti spolupracovat může mít radost z agility, obedience, dogdancingu, noseworku, turistiky, canicrossu nebo jiných forem společné práce.

Není nutné závodit. Důležité je najít aktivitu, která baví psa i majitele. U mladých psů je potřeba respektovat věk a vývoj pohybového aparátu.

Sport má být radost a společný čas, ne přetěžování.

Péče o srst

Péče o srst dánsko-švédského farmářského psa je poměrně nenáročná. Srst je krátká, hladká a nevyžaduje složitou úpravu. Stačí pravidelné kartáčování, hlavně v období línání.

I krátkosrstý pes ale potřebuje pravidelnou kontrolu kůže, srsti, uší, očí, tlapek a drápů. Kartáčování je zároveň dobrá příležitost ke kontrole celkového stavu psa a k budování návyku na manipulaci.

Běžná péče a manipulace

Pes by měl být od štěněte zvykaný na běžnou manipulaci. Patří sem kontrola tlapek, drápků, uší, zubů, tlamy, očí, srsti a celého těla. Díky tomu bude později lépe zvládat veterinární péči i běžnou hygienu doma.

Manipulace má být krátká, klidná a spojená s odměnou. Není vhodné psa přetlačovat nebo zbytečně stresovat. Cílem je, aby pochopil, že doteky a péče jsou běžná a bezpečná součást života.

Zuby, uši a drápy

Péče o zuby je důležitá pro dlouhodobé zdraví. Štěně je vhodné postupně učit na kontrolu tlamy a později i na čištění zubů nebo jinou doporučenou péči podle rady veterináře.

Uši je vhodné pravidelně kontrolovat, zda nejsou zarudlé, bolestivé, znečištěné nebo zapáchající. Drápy by neměly přerůstat, protože mohou ovlivnit pohyb a pohodlí psa.

Pravidelná kontrola pomáhá odhalit problém včas.

Krmení a režim

Po příchodu štěněte je vhodné navázat na krmení, které zná od chovatele. Náhlá změna stravy může způsobit zažívací potíže, zvlášť v období, kdy štěně zároveň mění prostředí.

Důležitý je pravidelný režim, kvalitní krmivo odpovídající věku a sledování hmotnosti. Dánsko-švédský farmářský pes by měl být v dobré kondici, ne překrmený. Nadváha zbytečně zatěžuje klouby, pohybový aparát a celkové zdraví.

Výchova v rodině s dětmi

Dánsko-švédský farmářský pes může být výborným rodinným společníkem, pokud jsou správně vedené děti i pes. Děti by měly vědět, že štěně není hračka. Neměly by ho budit, tahat, honit, rušit při jídle ani při odpočinku.

Pes by měl mít své bezpečné místo, kam může odejít a kde ho nikdo neruší. Kontakt malých dětí a psa by měl být vždy pod dohledem dospělého.

Při správném vedení může mezi dítětem a psem vzniknout krásný vztah založený na důvěře a respektu.

Vztah k návštěvám a štěkání

Dánsko-švédský farmářský pes je pozorný a může upozornit na příchod návštěvy nebo zvuk u dveří. To odpovídá jeho původu farmářského psa. Důležité je naučit ho, že upozornění stačí a další situaci řeší člověk.

Nadměrné štěkání může souviset s nudou, nejistotou, přetížením nebo nejasnými pravidly. Pomáhá dostatek pohybu, mentální práce, socializace, klidné vedení a učení odpočinku.

Pes by neměl být za každý zvuk jen okřikován. Lepší je učit ho, co má udělat místo štěkání: přijít k majiteli, odejít na místo, uklidnit se nebo se věnovat jiné činnosti.

Výchova bez tvrdosti

U tohoto plemene je důležité rozlišovat důslednost a tvrdost. Důslednost znamená jasná pravidla, klidné opakování a srozumitelnou komunikaci. Tvrdost znamená tlak, strach a tresty, které mohou narušit vztah.

Dánsko-švédský farmářský pes potřebuje majitele, který je laskavý, aktivní a čitelný. Dobře vedený pes má radost ze spolupráce a dokáže být skvělým rodinným parťákem.

Nejčastější chyby ve výchově

Mezi nejčastější chyby patří nejasná pravidla, nedostatek pohybu, málo mentální práce, přetěžování štěněte, trestání strachu, dlouhé nudné lekce a přílišná volnost bez přivolání.

Problém může vzniknout i tehdy, když se pes bere jen jako malý roztomilý společník a zapomene se, že jde o aktivní, chytré a pracovně založené plemeno.

Správná výchova je investice do celého života psa.

Pro koho je plemeno vhodné

Dánsko-švédský farmářský pes se hodí pro lidi, kteří chtějí aktivního, kontaktního a učenlivého psa. Ideální majitel má čas na procházky, výchovu, společné aktivity a je ochotný psovi nastavit jasná pravidla.

Plemeno může žít v bytě i v domě, pokud má dostatek pohybu, kontaktu s rodinou a vyvážený režim. Není rozhodující velikost bytu nebo zahrady, ale kvalita času, který člověk psovi věnuje.

Pro koho se plemeno nehodí

Plemeno se nehodí pro člověka, který chce psa pouze na zahradu, nechce řešit výchovu nebo nemá čas na pravidelný kontakt. Není vhodné ani tam, kde by byl pes dlouhodobě sám a bez zaměstnání.

Dánsko-švédský farmářský pes potřebuje člověka, který bude jeho průvodcem, ne jen majitelem.