Zdraví plemene dánsko-švédský farmářský pes

Dánsko-švédský farmářský pes je obecně považován za vitální, aktivní a poměrně zdravé plemeno. Přesto i u něj existují zdravotní oblasti, které má zodpovědný chovatel sledovat: pohybový aparát, oči, sluch, zuby, močové cesty, hmotnost, kondici a genetickou rozmanitost chovu.

Zdraví plemene dánsko-švédský farmářský pes

Dánsko-švédský farmářský pes, známý také jako dánsko-švédský selský pes, Dansk-Svensk Gårdshund nebo anglicky Danish-Swedish Farmdog, je malé až středně velké pracovní a společenské plemeno původem z Dánska a Švédska. Podle standardu FCI jde o malého, kompaktního a lehce obdélníkového psa, který byl tradičně využíván jako farmářský pes, hlídač, lovec hlodavců a rodinný společník.

Právě jeho původní pracovní využití je důležité i z hlediska zdraví: pes by měl být pohyblivý, funkční, odolný, bez přehnaných exteriérových znaků a s vyrovnanou povahou.

Zdraví plemene není jen otázkou jednoho testu nebo jedné veterinární prohlídky. U dánsko-švédského farmářského psa je důležité dívat se na psa jako na celek: na stavbu těla, pohyb, povahu, kondici, chrup, oči, sluch, kůži, zažívání, močové cesty i dlouhodobou vitalitu.

Zodpovědný chov by měl spojovat zdravotní prevenci, znalost rodokmenů, rozumný výběr chovných jedinců a otevřenost vůči zájemcům o štěně.

Je dánsko-švédský farmářský pes zdravé plemeno?

Obecně ano. Švédský klub plemene uvádí, že dánsko-švédský farmářský pes je zdravé plemeno bez větších plošných plemenných zdravotních problémů. Zároveň ale platí, že „zdravé plemeno“ neznamená „plemeno bez jakýchkoli nemocí“.

I u zdravých plemen se mohou objevit jednotlivé případy dědičných nebo získaných onemocnění. U tohoto plemene se proto nehodí strašit budoucí majitele dlouhým seznamem nemocí, jako by šlo o extrémně zatížené plemeno. Správnější je říct: dánsko-švédský farmářský pes má pověst vitálního plemene, ale zodpovědný chovatel sleduje konkrétní oblasti, které se v plemeni mohou objevit nebo které jsou důležité u malých aktivních psů.

Mezi hlavní oblasti, kterým se v chovu a péči věnuje pozornost, patří:

  • oči, zejména primární luxace čočky,
  • kolena a čéšky, tedy patelární luxace,
  • kyčle a mladistvá kulhání, například Legg-Calvé-Perthes,
  • sluch, hlavně u převážně bílých psů,
  • chrup a zubní sklovina,
  • močové cesty a cystinurie,
  • záda, tělesné proporce a riziko problémů s meziobratlovými ploténkami,
  • zažívání, hmotnost a celková kondice,
  • povaha a psychická stabilita.

Zdravý pes začíná zodpovědným chovem

Zdraví štěněte nezačíná až v nové rodině. Začíná výběrem rodičů, znalostí rodokmenu, prostředím, ve kterém štěňata vyrůstají, a péčí v prvních týdnech života.

U dánsko-švédského farmářského psa by se nemělo chovat jen podle vzhledu nebo výstavních výsledků. Důležitá je funkčnost, povaha, pohyb, vitalita, příbuznost v rodokmenu a dlouhodobé zdraví linie.

Zodpovědný chovatel by měl umět zájemci vysvětlit:

  • proč zvolil konkrétní spojení rodičů,
  • jaká je povaha matky a otce,
  • zda se v rodokmenu neobjevují opakované zdravotní problémy,
  • jaký je pohyb a stavba těla rodičů,
  • zda byli rodiče vyšetřeni podle dostupných možností,
  • jaká preventivní péče byla štěňatům poskytnuta,
  • kdy a jak štěňata odcházejí do nových domovů,
  • jak krmit, zatěžovat a vychovávat štěně v prvních měsících.

U zdravého chovu nejde o to tvrdit, že „nemoc se nikdy nemůže stát“. Seriózní přístup znamená mluvit pravdivě, nic nezamlčovat a plánovat spojení tak, aby se zbytečně nezvyšovalo riziko dědičných vad.

Primární luxace čočky u psa — PLL

Jedním z nejdůležitějších témat, které se u dánsko-švédského farmářského psa v zahraničních klubových materiálech řeší, je primární luxace čočky, zkráceně PLL.

PLL je dědičné onemocnění oka. Při tomto onemocnění se čočka v oku uvolní ze své správné pozice. To může být velmi bolestivé, může vést ke zvýšení nitroočního tlaku, k poškození oka a v těžkých případech až ke slepotě. U dědičné formy se často uvádí souvislost s mutací v genu ADAMTS17.

Pro zájemce o štěně je důležité vědět, že PLL není běžné podráždění oka ani zánět spojivek. Je to vážný zdravotní problém, který se v zodpovědném chovu řeší geneticky a preventivně. Výhodou je, že pro známou mutaci existuje genetické testování. Díky tomu lze rozlišit jedince geneticky čisté, přenašeče a jedince s rizikovou kombinací.

Co znamenají výsledky testu PLL

Výsledek genetického testu se obvykle vyjadřuje zjednodušeně takto:

N/N

Pes nenese sledovanou mutaci. Z hlediska této konkrétní mutace je geneticky čistý.

N/PLL

Pes je přenašeč jedné kopie mutace. Sám může být klinicky zdravý, ale v chovu musí být použit jen velmi promyšleně a pouze s geneticky čistým partnerem.

PLL/PLL

Pes má dvě kopie mutace a je ve vysokém riziku onemocnění. Takový jedinec by neměl být používán v chovu.

Důležité je pochopit, že přenašeč není automaticky nemocný pes. Přenašeč ale nesmí být spojen s jiným přenašečem, protože takové spojení může dát nemocná štěňata.

Právě proto mají genetické testy v chovu smysl: pomáhají chránit štěňata, aniž by se z chovu zbytečně vyřazovali geneticky cenní jedinci.

Oči a pravidelná oční kontrola

Oči dánsko-švédského farmářského psa by podle standardu měly být středně velké, lehce zaoblené, s pozorným a laskavým výrazem. V chovu však nejde jen o vzhled očí, ale také o jejich zdraví.

Vedle genetického testu na PLL může mít smysl i odborné oční vyšetření, zejména u chovných jedinců. Oční vyšetření může odhalit různé klinické změny, ale nenahrazuje genetický test na přenašečství konkrétní mutace.

Majitel by měl u psa sledovat zejména:

  • zarudnutí očí,
  • bolestivost nebo mhouření,
  • náhlé slzení,
  • zakalení oka,
  • změnu barvy oka,
  • náhlou nejistotu v prostoru,
  • narážení do předmětů,
  • výraznou citlivost na světlo.

Při podezření na problém s okem je vhodné nečekat. Oko je citlivý orgán a některé akutní stavy se mohou zhoršovat velmi rychle.

Patella — luxace čéšky

Patelární luxace znamená, že se kolenní čéška vychyluje ze své normální polohy. Tento problém se častěji řeší u menších plemen, ale může se objevit i u jiných psů. U dánsko-švédského farmářského psa se patella uvádí mezi oblastmi, které je vhodné v chovu sledovat.

Příznaky mohou být různé. Někteří psi občas na pár kroků nadlehčí zadní nohu, poskočí a pak zase běží normálně. U jiných se může objevit kulhání, bolestivost, neochota skákat, ztuhlost nebo zhoršení po zátěži.

Neléčená nebo výrazná luxace může časem přispívat k bolestem, opotřebení kloubu a artróze. V chovu je důležité nepoužívat psy s potvrzenou patelární luxací nebo psy operované pro tento problém.

Jak chránit kolena štěněte

Štěně dánsko-švédského farmářského psa bývá aktivní, zvídavé a rychlé. To ale neznamená, že má od útlého věku běhat dlouhé trasy, skákat z gauče, klouzat po podlaze nebo opakovaně prudce brzdit na hladkém povrchu.

Rostoucí pes potřebuje pohyb, ale ne přetěžování. V prvním roce života je lepší volit kratší procházky, hru na přirozeném povrchu, volný pohyb podle možností štěněte a postupné budování svalů.

Kyčle, pohyb a Legg-Calvé-Perthes

Dánsko-švédský farmářský pes má být pes pohyblivý, pružný a funkční. U plemene se obecně neuvádí vysoké zatížení pohybového aparátu, přesto je správné sledovat kvalitu pohybu, vývoj mladého psa a případné kulhání.

Jedním z problémů, které se u menších plemen mohou objevit, je Legg-Calvé-Perthesova choroba. Jde o bolestivé onemocnění kyčelního kloubu, při kterém dochází k poruše prokrvení hlavice stehenní kosti a jejímu poškození.

Typicky se může projevit u mladého psa kulháním, bolestí kyčle, neochotou běhat nebo zatěžovat jednu zadní nohu. Pokud mladý pes kulhá, není dobré to dlouhodobě přecházet s tím, že „z toho vyroste“. Kulhání u štěněte nebo mladého psa patří k veterináři.

Záda, proporce těla a CDDY

U dánsko-švédského farmářského psa je důležitá správná tělesná stavba. Standard popisuje psa jako lehce obdélníkového, ne extrémně dlouhého a nízkého. To je důležité i zdravotně. Příliš nízkonohý pes s neúměrně dlouhým tělem může mít vyšší zátěž na záda.

V klubových materiálech se zmiňuje také CDDY, tedy chondrodystrofie spojená s variantou genu FGF4 na chromozomu 12. Tato varianta může souviset se zkrácením končetin a s vyšším rizikem degenerace meziobratlových plotének.

Pro majitele to prakticky znamená:

  • udržovat psa štíhlého,
  • budovat svaly postupně,
  • nepřetěžovat štěně opakovanými skoky,
  • nenechat psa dlouhodobě klouzat po hladké podlaze,
  • řešit bolest zad, kulhání nebo neochotu ke skoku včas,
  • podporovat přirozený pohyb, ne extrémy.

Dánsko-švédský farmářský pes je sportovní a aktivní pes, ale i sportovně vedený pes potřebuje rozumnou přípravu.

Sluch a vrozená hluchota

Protože dánsko-švédský farmářský pes má převážně bílou barvu s barevnými plotnami, je vhodné zmínit i otázku sluchu. U některých plemen s bílou nebo strakatou barvou se může řešit vrozená hluchota.

BAER test je specializované vyšetření sluchu, které měří reakci mozku na zvukový podnět. Nejde o běžné „tlesknutí za psem“, protože pes může reagovat na vibrace, pohyb nebo druhé slyšící ucho.

Pro běžného majitele jsou důležité hlavně tyto signály:

  • štěně nereaguje na zvuky, když se nedívá,
  • leká se při dotyku zezadu,
  • nebudí se při běžném hluku,
  • nereaguje na přivolání mimo zrakový kontakt,
  • působí nepozorně, ale jen v situacích bez vizuálních signálů.

Hluchý pes může žít kvalitní život, ale v chovu a při výběru štěněte je důležité o sluchu mluvit otevřeně.

Zuby, sklovina a chrup

U dánsko-švédského farmářského psa je třeba sledovat také chrup. V zahraničních materiálech se objevují zmínky o amelogenesis imperfecta, tedy dědičné poruše vývoje zubní skloviny.

Pro majitele je důležitá běžná péče o zuby: kontrola mléčného chrupu u štěněte, správná výměna zubů, prevence zubního kamene a včasné řešení zlomených nebo poškozených zubů.

Známky, které stojí za kontrolu u veterináře:

  • výrazné zabarvení nebo poškození skloviny,
  • zápach z tlamy,
  • krvácení dásní,
  • bolest při kousání,
  • neochota brát tvrdší pamlsky,
  • zadržené mléčné zuby,
  • zlomený zub.

Močové cesty a cystinurie

Další oblastí, kterou švédský klub plemene podrobně zmiňuje, je cystinurie. Cystinurie je porucha, při které se v moči zvyšuje množství aminokyseliny cystinu. Cystin se může v moči srážet a tvořit krystaly nebo močové kameny.

U dánsko-švédského farmářského psa se zatím uvádí ne zcela objasněná dědičnost. Pro toto plemeno není v současnosti znám jednoduchý DNA test, který by problém spolehlivě vyřešil.

Příznaky potíží s močovými cestami mohou být:

  • časté močení,
  • bolestivé močení,
  • krev v moči,
  • dlouhé postávání při močení bez výsledku,
  • neklid,
  • olizování genitálií,
  • náhlá apatie,
  • zvracení nebo bolest břicha při ucpání močových cest.

U psů, hlavně samců, může být problém s močovými kameny akutní. Pokud pes nemůže močit, je to stav pro okamžité veterinární řešení.

Zažívání, krmení a hmotnost

Dánsko-švédský farmářský pes je aktivní, zvídavý a často velmi žravý pes. Proto je potřeba hlídat nejen kvalitu krmiva, ale také množství. Nadváha je tichý nepřítel zdraví. Zbytečně zatěžuje kolena, kyčle, záda, srdce i celkovou kondici psa.

Základem je:

  • kvalitní krmivo odpovídající věku a aktivitě,
  • nepřekrmovat,
  • pravidelný režim,
  • postupné změny krmiva,
  • opatrnost s tučnými zbytky od stolu,
  • dostatek vody,
  • kontrola hmotnosti a kondice.

Správně krmený dánsko-švédský farmářský pes by měl být štíhlý, osvalený a pružný. Žebra by měla být hmatná, ale ne výrazně vystouplá.

Kůže, srst a běžná péče

Plemeno má krátkou, hladkou srst, která je na těle pevnější. Péče o srst není složitá. Většinou stačí pravidelné kartáčování, kontrola kůže, uší, drápů a zubů.

Kůži je vhodné sledovat hlavně kvůli:

  • svědění,
  • zarudnutí,
  • lysinám,
  • opakovaným zánětům uší,
  • parazitům,
  • alergickým reakcím,
  • poranění po aktivitě venku.

Dánsko-švédský farmářský pes je zvědavý a rád prozkoumává okolí. V praxi se tak mohou objevit drobná poranění, klíšťata, škrábance, bodnutí hmyzem nebo jiné úrazy spojené s aktivním životem.

Pohyb a sport — zdravá aktivita místo přetížení

Dánsko-švédský farmářský pes je inteligentní a živý pes. Potřebuje pohyb, práci hlavou a kontakt s člověkem. Nejde o gaučového psa, kterému stačí krátké venčení kolem domu. Na druhou stranu není vhodné zaměňovat aktivitu za přetěžování.

Zdravý pohyb pro toto plemeno znamená:

  • pravidelné procházky,
  • volný pohyb v bezpečném prostoru,
  • hry s člověkem,
  • čichací aktivity,
  • učení nových věcí,
  • přiměřený sport,
  • postupnou kondiční přípravu.

Vhodné mohou být aktivity jako nosework, agility po dokončení růstu a při dobré kondici, obedience, rally obedience, dog dancing, turistika nebo přirozené čichací hry.

Povaha jako součást zdraví

Zdraví není jen tělo. U pracovního a rodinného psa je velmi důležitá i povaha. Dánsko-švédský farmářský pes má být podle standardu pozorný, čilý a živý. Zároveň by neměl být agresivní, přehnaně bojácný ani nervově nevyrovnaný.

Dobrá psychická stabilita vzniká kombinací dědičnosti, rané péče a správné socializace. Štěně by mělo vyrůstat v prostředí, kde poznává běžné zvuky, lidi, manipulaci, různé povrchy a přiměřené podněty.

Varovné signály, které není dobré v chovu přehlížet:

  • nadměrná bázlivost,
  • panické reakce na běžné podněty,
  • nevyprovokovaná agresivita,
  • extrémní stres při manipulaci,
  • neschopnost uklidnit se,
  • dlouhodobá nervozita.

Vyrovnaná povaha je pro rodinného psa stejně důležitá jako zdravé klouby nebo dobré oči.

Co by měl zájemce o štěně vědět předem

Zájemce o štěně dánsko-švédského farmářského psa by se neměl ptát jen na cenu a termín odběru. Zdravé štěně je výsledek dobrého chovu, péče a otevřené komunikace.

Před rezervací štěněte je vhodné zajímat se o:

  • zdravotní stav matky,
  • zdravotní informace o otci,
  • povahu obou rodičů,
  • příbuznost rodičů,
  • výskyt nemocí v linii,
  • dostupná vyšetření nebo genetické testy,
  • podmínky, ve kterých štěňata vyrůstají,
  • veterinární péči o štěňata,
  • očkování, odčervení a čipování,
  • kupní smlouvu,
  • podporu chovatele po odběru.

Dobrý chovatel nebude mít problém odpovídat. Naopak ocení, že se budoucí majitel zajímá o zdraví, povahu a dlouhodobou péči.

První rok štěněte a prevence zdravotních problémů

První rok života je zásadní. Štěně rychle roste, učí se, poznává svět a jeho tělo se vyvíjí. Mnoho budoucích problémů lze zmírnit správnou péčí, ale některé lze naopak zhoršit přetížením, špatnou výživou nebo nedostatkem socializace.

V prvním roce doporučujeme zaměřit se hlavně na:

  • kvalitní krmení pro štěně,
  • udržení štíhlé kondice,
  • pravidelné veterinární kontroly,
  • dokončení očkovacího schématu,
  • odčervení podle doporučení veterináře,
  • bezpečný pohyb bez extrémních skoků,
  • postupné zvykání na manipulaci,
  • kontrolu výměny zubů,
  • socializaci bez zahlcení,
  • klidný režim odpočinku.

Štěně nemusí být unavené do bezvědomí, aby „nezlobilo“. Mnohem lepší je kombinace krátké aktivity, čichání, učení a dostatku spánku.

Dospělý pes — udržení kondice

Dospělý dánsko-švédský farmářský pes potřebuje pravidelný pohyb a mentální práci. Pokud nemá co dělat, může si zábavu hledat sám. To ale neznamená, že musí denně absolvovat extrémní sportovní výkon.

U dospělého psa je vhodné dlouhodobě sledovat:

  • hmotnost,
  • kvalitu pohybu,
  • chrup,
  • oči,
  • uši,
  • kůži,
  • trávení,
  • močení,
  • chuť k pohybu,
  • změny chování.

Každá náhlá změna chování může být zdravotní signál. Pes, který byl aktivní a najednou nechce běhat, nemusí být „líný“. Může ho něco bolet.

Senior — zdravé stárnutí

Dánsko-švédský farmářský pes může být aktivní i ve vyšším věku. S přibývajícími roky je ale vhodné přizpůsobit režim. Senior potřebuje stále pohyb, ale šetrnější.

U staršího psa je vhodné řešit:

  • ztuhlost po odpočinku,
  • horší vstávání,
  • změny zraku,
  • horší sluch,
  • hubnutí nebo tloustnutí,
  • zvýšené pití,
  • častější močení,
  • zápach z tlamy,
  • změny nálady,
  • kašel,
  • únavu.

Preventivní veterinární prohlídka u seniora může zachytit problém dřív, než výrazně zhorší kvalitu života.

Jak poznat zdravé štěně

Zdravé štěně by mělo být přiměřeně aktivní, zvídavé, čisté, dobře živené a v kontaktu s okolím. Nemělo by být apatické, extrémně hubené, výrazně nafouklé, špinavé, zahleněné nebo dlouhodobě průjmové.

Při návštěvě chovatele si všímejte:

  • prostředí, kde štěňata žijí,
  • chování matky,
  • reakce štěňat na člověka,
  • čistoty očí a nosu,
  • stavu srsti,
  • pohybu štěňat,
  • celkové vitality,
  • ochoty chovatele odpovídat,
  • dokumentů ke štěněti.

Štěně by mělo odcházet do nového domova s průkazem původu, čipem, očkovacím průkazem nebo pet pasem podle situace, základní veterinární péčí, kupní smlouvou a informacemi pro první týdny.

Nejčastější otázky ke zdraví plemene

Je dánsko-švédský farmářský pes vhodný pro aktivní rodinu?

Ano, pokud rodina počítá s tím, že jde o chytrého, živého a kontaktního psa. Potřebuje pohyb, výchovu, práci hlavou a blízkost člověka. Není vhodné ho brát jen jako malého nenáročného pejska na zahradu.

Má dánsko-švédský farmářský pes hodně genetických nemocí?

Plemeno je obecně považováno za zdravé a vitální. Přesto se v chovu sledují některé konkrétní oblasti, například PLL, patella, Legg-Calvé-Perthes, sluch, cystinurie, zuby a tělesné proporce.

Co je PLL?

PLL je primární luxace čočky. Jde o vážné dědičné onemocnění oka, při kterém se čočka uvolní ze své normální polohy. Může být bolestivé a může vést až ke slepotě. Pro známou mutaci existuje genetický test.

Stačí, když má pes oči bez problémů?

Klinicky zdravé oči jsou důležité, ale samotné oční vyšetření neřekne, zda je pes přenašečem konkrétní genetické mutace pro PLL. Proto má v chovu význam genetické testování a promyšlené spojování rodičů.

Co je patelární luxace?

Patelární luxace je stav, kdy se kolenní čéška vychyluje ze své normální polohy. Může způsobovat přeskakování, kulhání, bolest a časem opotřebení kloubu.

Je plemeno vhodné na agility?

Ano, mnoho dánsko-švédských farmářských psů má pro sport výborné předpoklady. Je ale nutné počkat na tělesné dozrání, nepřetěžovat štěně a budovat kondici postupně.

Jak krmit dánsko-švédského farmářského psa?

Základem je kvalitní krmivo odpovídající věku, velikosti a aktivitě psa. Důležité je nepřekrmovat. Plemeno má být štíhlé, pružné a osvalené, ne těžké a kulaté.

Jak často chodit k veterináři?

Štěně chodí podle očkovacího a preventivního plánu. Dospělý zdravý pes by měl absolvovat pravidelnou preventivní prohlídku minimálně jednou ročně. Senior nebo pes s potížemi může potřebovat kontroly častěji.

Jak poznám dobrého chovatele?

Dobrý chovatel odpovídá otevřeně, zná své psy, zajímá se o budoucí majitele, ukáže prostředí štěňat, poskytne dokumenty a vysvětlí zdravotní i povahové informace o rodičích. Neslibuje nemožné, ale jedná zodpovědně.

Shrnutí

Dánsko-švédský farmářský pes je aktivní, chytré a obecně zdravé plemeno, které si zaslouží stejně aktivní a zodpovědný přístup k péči. Zdraví plemene stojí na funkční stavbě těla, dobré povaze, promyšleném chovu, otevřené komunikaci a rozumné péči v nové rodině.

Budoucí majitel by měl vybírat štěně nejen podle vzhledu, ale hlavně podle zdraví, povahy, původu a přístupu chovatele. Správně vedený dánsko-švédský farmářský pes je radostný, pracovitý a věrný společník, který může být skvělým členem rodiny i parťákem pro sport a aktivní život.

Chcete se zeptat na zdraví, štěňata nebo plemeno?

Napište nám nebo zavolejte. Rádi s vámi probereme chov, plánované vrhy, zdravotní prevenci, povahu plemene i to, zda je dánsko-švédský farmářský pes vhodný právě pro vaši rodinu.

Přejít nahoru